Důležité klávesové zkratky

Pasiáns (Solitaire)

Vítejte v Pasiáns online, známém také jako Klondike Solitér nebo klasický pasiáns! Jedná se o nejoblíbenější verzi pasiáns online, a proto není třeba ji dále představovat. Hodně štěstí!

Overview

Pasiáns má mnoho různých podob. Můžete ji také najít pod názvy Klondike Solitér, Solitaire, tradiční pasiáns nebo prostě pasiáns. Jde o nejpopulárnější pasiáns hru na světě. Jde o karetní hru, kterou hraje jeden hráč. Cílem, stejně jako u většiny ostatních pasiánsů, je roztřídit karty podle pořadí a barvy tím, že je umístíte do základních políček umístěných v pravém horním rohu obrazovky. Ne každou hru je možné vyhrát. Ve skutečnosti můžete vyhrát jen zhruba v polovině případů!

Herní plocha se skládá ze sedmi sloupců v typickém trojúhelníkovém tvaru. Na prvním sloupci najdete jen jednu kartu, na druhém dvě, na třetím tři atd. Všechny karty jsou položeny lícem dolů kromě té poslední v daném sloupci, ta je položena lícem nahoru. V horním levém rohu najdete zásobu, ze které se berou další karty. V závislosti na variantě hry může hráč vytáhnout jednu nebo tři karty, které jsou pak umístěny na „odpadní“ hromádku. Pokud jsou obrácené tři karty najednou, pak jsou karty na hromádce rozevřené doprava, takže hráč vždy vidí poslední tři karty.

Pravidla Pasiánsu

Základní políčka

Hra má čtyři základní políčka, do kterých může hráč umístit karty. První karta, která má být umístěna do základního pole (zakládající karta), je eso. Poté se karty umístí postupně na eso odpovídající jeho barvě. Vzhledem k tomu, že hra využívá jednu celou sadu – 52 karet – je dostatek místa pro umístění všech karet: 4 balíčky po 13 kartách v jedné barvě dávají dohromady 52 karet.

Na rozdíl od jiných pasiáns her (například Freecell) je možné získat karty ze základních políček a umístit je zpět do jednoho ze sloupců. Tomu se říká „vrácení“. Jde o užitečnou funkci, když najdete důležitou kartu v zásobě, ale nemáte pro ni na herní ploše místo.

Sloupce

Na začátku je většina karet umístěna čelem dolů. Pro odhalení karty musíte odebrat všechny na ní umístěné karty směřující nahoru.

Karty je možné přesouvat mezi sloupci, ze sloupce na základní políčko a na sloupec z „odpadní“ hromádky nebo základního políčka. Kartu (nebo hromádku karet) je možné umístit na jinou kartu ve sloupci pouze pokud je cílová karta o jednu hodnotu vyšší a má opačnou barvu než karta, na kterou je pokládána. Jednoduše řečeno je možné sloupce stavět pouze postupně střídáním barev.

Na prázdný sloupec můžete umístit pouze krále.

Po kliknutím pravým tlačítkem na kartu ji můžete odeslat do zakládajícího políčka. Můžete také pravým tlačítkem myši kliknout na oblast pod kartami, čímž všechny vhodné karty odešlete na základní políčka.

Zásoba a odpadní hromádka

V levém horním rohu herní plochy najdete zásobu karet. Další karty ze zásoby můžete vytáhnout, když už nemůžete udělat žádné další pohyby pomocí karet ve sloupcích.

Zásoba funguje ve dvou režimech: najednou můžete vytáhnout jednu nebo tři karty. Karty vytažené ze zásoby jsou umístěny na odpadní hromádku. Když si vytáhnete jen jednu kartu, tak bude na vršku odpadní hromádky viditelná jen jedna karta. Když naráz vytáhnete tři karty, budou viditelné tři karty (pokud je v hromádce ještě stále tři a více karet). Můžete si vybrat kartu z vrcholu odpadní hromádky a poté ji umístit na sloupec nebo na základní políčko podle příslušných pravidel pro umisťování karet.

Po vyčerpání všech karet v zásobě můžete i nemusíte mít možnost vzít odpadní hromádku a znovu ji použít jako zásobu. Jestli tak smíte učinit se odvíjí od toho, kolik karet si ze zásoby dobíráte, a také na způsobu bodování, který používáte.

Tažení tří karet vám může hru ztížit, protože když si postupně budete tahat po jedné kartě, projdete nakonec všemi kartami. Naproti tomu při dobírání tří karet najednou se můžete někdy zaseknout a některé karty v zásobě nebudou k dispozici – i kdybyste je procházeli znovu a znovu.

Bodování

V klasické hře Pasiáns máte k dispozici čtyři rozdílné způsoby bodování. V tom prvním se vůbec neboduje. Jedná se o nejflexibilnější metodu, která vám umožní využívat odpadní hromádku jako zásobu tolikrát, kolikrát si přejete, bez ohledu na to, zda si dobíráte jednu kartu najednou nebo tři.

Ten druhý způsob bodování se nazývá bodování Vegas. Hráč začíná hru s dluhem 52 $ a může vydělávat peníze umisťováním karet na základní políčko. Za tento tah dostane vždy 5 $. Není těžké spočítat, že vyřešením hry získá hráč 208 $. Jde o těžký režim, protože počet průchodů zásobou a odpadní hromádkou je dost omezen. Když se táhne jedna karta najednou, je možné projít karty v zásobě pouze jednou. Když se táhnou tři karty najednou, je možné projít karty v zásobě třikrát.

Další na řadě je standardní bodování. Hráč začíná s nulovým skóre. Ve standardním bodování dostanete 5 bodů za vložení karty do sloupce. Za umístění karty do zakládajícího políčka dostanete 10 bodů. Všimněte si, že abyste z karty ze zásoby získali maximální počet bodů, měli byste ji nejprve umístit do sloupce a poté ji přesunout na zakládající pole, za což dostanete celkem 15 bodů. S touto metodou bodování je počet projití zásobou neomezený. Kdykoli však odpadní hromádku vrátíte zpět do zásoby, ztratíte 100 bodů.

Poslední metodou je časované bodování. Tato metoda se velmi podobá standardnímu bodování s tím rozdílem, že přidává do celého vzorce i čas. Pravidelně se tak při hraní odečítá malý počet bodů. Na konci hry vám také bude udělen bonus. Hodnota bonusu se odvíjí od toho, jak rychle se vám podaří hru vyřešit.

Strategie

U tradičního solitéru není třeba příliš uvažovat o strategii. Hlavně a především je to hra o štěstí. Ani jasnovidec by nebyl schopen vyhrát každou hru. Je tomu tak, protože při některých rozdáních jsou karty na herním stole uspořádány tak, že je nelze vyřešit, ať děláte, co děláte. Hru je ve skutečnosti možné vyřešit pouze asi ve 40 % případů.

Existuje však několik základních pravidel, která by vám měla pomoci zvýšit počet výher. Například není vždy nejlepší nápad umístit vhodné karty do základních políček hned, jak je objevíte. Může být rozumné si je nějakou dobu ponechat a nechat je na herní ploše pro případ, že by se objevila jiná důležitá karta, kterou by bylo možné na ně umístit.

Jak hrát Pasiáns – Příklad řešení

Na tomto příkladu si ukážeme, jak začít hru, když jsou najednou rozdány tři karty ze zásoby. Účelem tohoto příkladu je ilustrovat pravidla, ale v žádném případě se nejedná o příklad optimální hry.

Hned na začátku vidíme, že můžeme udělat dva tahy. Můžeme umístit srdcovou dvojku na pikovou trojku a křížovou královnu na srdcového krále. Pikovou trojku nemůžeme umístit ani na jednu ze čtyřek, protože mají černou barvu.

Je dobře, že se odhalila srdcová trojka. Můžeme ji umístit na pikovou čtyřku, která je hned vedle. Můžeme také přesunout krále a královnu z posledního sloupce na první sloupec.

Nyní můžeme umístit pikovou šestku na károvou sedmičku.

Žádný další tah udělat nemůžeme, proto si musíme líznout karty ze zásoby.

Kárová osmička se nám nehodí, proto si lízneme ze zásoby další karty.

Piková desítka nám taky moc nepomůže. Proto si lízneme ze zásoby další.

Konečně tu máme užitečnou kartu! A ještě ke všemu jde o eso. Můžeme ho nyní umístit na první dostupné základní políčko.

Na toto eso můžeme položit i srdcovou dvojku.

Všimněte si, že jsme mohli umístit srdcovou trojku na srdcovou dvojku v zakládacím políčku. To však neuděláme, protože se nám srdcová trojka ještě může hodit na herní ploše. Pokud bychom našli pikovou dvojku nebo křížovou dvojku, než najdeme odpovídající esa, můžeme srdcovou trojku využít k dočasnému uložení karet. Proto teď necháme srdcovou trojku na svém místě. Místo toho si lízneme tři další karty ze zásoby.

Opět nemáme k dispozici žádné užitečné tahy, proto si lízneme znovu.

Károvou pětku umístíme na pikovou šestku.

Konečně zase můžeme přesunout pár karet. Vezměme křížovou čtyřku ze šestého sloupce a pojďme ji umístit na károvou pětku ve čtvrtém sloupci.

Žádné další tahy nemáme. To se ale stává, tak si z toho nemusíme dělat hlavu. Pojďme si líznout ze zásoby.

Tak ještě jednou.

A znovu.

Dorazili jsme na konec zásoby. Naštěstí však máme k dispozici několik užitečných tahů. Károvou desítku můžeme umístit na křížového kluka, čímž se nám odhalí kárová dvojka. Tu můžeme umístit na pikovou trojku.

Jelikož máme v odpadní hromádce srdcovou čtyřku, neměli bychom už čekat na jinou příležitost pro použití srdcové trojky. Použijeme ji teď. Umístíme srdcovou trojku i čtyřku do základního políčka.

Položme teď všechny karty z odpadní hromádky zpět do zásoby.

Lízneme si tři karty ze zásoby.

Znovu si lízneme tři karty ze zásoby.

A znovu.

Teď můžeme umístit pikovou pětku na károvou šestku.

Přesuňme srdcovou čtyřku zpět. Seberte ji ze základního políčka a umístěte ji na pikovou pětku. Hned uvidíte proč.

Teď můžeme umístit pikovou trojku a károvou dvojku na srdcovou čtyřku.

Pak můžete vzít celou hromádku s pěti kartami z třetího sloupce a umístit ji na pikovou sedmičku v druhém sloupci. Tím končí náš malý tutoriál! Teď už byste měli mít přehled o všech základních tazích i znát pár užitečných strategií. Hodně štěstí!

Historie

Pasiáns, či také někdy solitér, je druh karetní hry, kterou může hrát jeden hráč. Cílem je nejčastěji seřadit karty podle barvy a pořadí a umístit je do základních políček, která se často nacházejí (ale ne výhradně) v horní části herní plochy.

Je důležité poznamenat, že hra nebyla zmíněna ve velkých herních sbornících v sedmnáctém století, ale poprvé byla zmíněna v německém herním sborníku až na konci osmnáctého století. Počátky pasiánsu jako žánru tedy sahají do této doby v Německu, případně do Dánska nebo Norska, jak naznačuje název, který se pro ni používal: kabale. První tištěná sbírka her typu pasiáns vznikla v roce 1870 a podnítila zájem o solitéra, později následovalo mnoho dalších knih na toto téma.

Hra Klondike Solitaire (alternativně známá jako klasický solitér nebo prostě Pasiáns) se stala populární v devatenáctém století a pravděpodobně byla pojmenována podle města ležícího v blízkosti hranic mezi Aljaškou a Kanadou, kde v posledních letech devatenáctého století probíhala zlatá horečka. Odtud se rozšířila do celého světa a dnes je považována za nejoblíbenější solitér.

Počítačová verze hry Klondike Solitaire byla poprvé vytvořena pro operační systém Microsoft Windows 3.0 v 90. letech. Považuje se za první nenáročnou videohru. Hra byla zařazena proto, aby se uživatelé lépe seznámili s grafickým rozhraním a technikou „táhni a pusť“. Hra se rychle stala populární a podle posledních odhadů ji měsíčně aktivně hraje 35 milionů hráčů.

Hra Pasiáns bohužel kvůli své popularitě přispěla k poklesu produktivity v kanceláři a správci systému hru často zakazují nebo odstraňují z operačního systému Windows. To vedlo k vytvoření mnoha online solitérů, které jsou stále populárnější – a to nejen mezi kancelářskými pracovníky. Tato verze online hry solitéru byla inspirována hrami dostupnými v operačním systému Windows, zejména Windows 7, a byla vytvořena tak, aby se jí co nejvíce podobala.